Kde existují upíři či vlkodlaci, tam existují také lovci. Jde o lidi, kteří se nějakým způsobem dozvěděli o existenci těchto tvorů. Většinou se to ale dědí z rodičů na děti. Původně se jednalo o lidi, kterým upír nebo vlkodlak zabil někoho z rodiny. Ještě v dobách, kdy existence těchto tvorů byla všeobecně známá. Takoví lidé potom zasvětili svůj život lovení těchto "bestií". Bezpečně věděli, co na ně platí, jak jim mohou ublížit a jak je zabít. Své znalosti poté předali svým dětem, aby zajistili, že upíři i vlkodlaci budou dál loveni.
V dnešní době i lovci sami přísně tají existenci upírů i vlkodlaků, hned z několika důvodů. Ten první je, že z většiny,kdyby se snažili někoho o existenci těchto tvorů přesvědčit, pravděpodobně by jim to nevěřil a nechal je zavřít do blázince a názorná ukázka by byla příliš nebezpečná. Dovést neznalého člověka mezi přeměněné vlkodlaky nebo mezi hladové upíry by mohlo znamenat katastrofu a místo toho, aby člověk uvěřil, by v bolestech zemřel.
Další důvod utajování je všeobecná panika. Chaos, který by to způsobilo. I když si upíři a vlkodlaci myslí opak, fakt, že by jejich existence vyšla najevo by je mohl posílit - existuje mnoho fanatiků po nesmrtelnosti,kteří by se chtěli nechat úmyslně nakazit, zároveň by upíři a ani vlkodlaci neměli důvod se skrývat a volně by chodili lovit mezi lidi... A přesně tohle lovci nemohou dopustit.
Proto své řemeslo přísně tají a předávají své znalosti jen těm, kterým mohou stoprocentně věřit.
Další důvod utajování je všeobecná panika. Chaos, který by to způsobilo. I když si upíři a vlkodlaci myslí opak, fakt, že by jejich existence vyšla najevo by je mohl posílit - existuje mnoho fanatiků po nesmrtelnosti,kteří by se chtěli nechat úmyslně nakazit, zároveň by upíři a ani vlkodlaci neměli důvod se skrývat a volně by chodili lovit mezi lidi... A přesně tohle lovci nemohou dopustit.
Proto své řemeslo přísně tají a předávají své znalosti jen těm, kterým mohou stoprocentně věřit.